U brambor se známkou Q CZ bude podle Králíčka spotřebitel vědět, že zemědělci při pěstování omezili dávky postřiků na ochranu rostlin před škůdci a chorobami i průmyslových hnojiv a že do půdy ve větší míře dodávají organickou hmotu, například chlévský hnůj. Program by měl přispět také k většímu propojení pěstitelů s tuzemskými zpracovateli. "My máme zájem na tom, aby zpracovatelé dávali přednost domácí produkci," řekl Králíček. V letošním startovacím roce se podle něj dá předpokládat , že bude v tomto režimu zpracováno 60.000 až 70.000 tun konzumních brambor.

Režim jakosti Q CZ se týká brambor a výrobků z nich. Rezidua přípravků na ochranu rostlin nebo těžkých kovů v těchto bramborách podle pravidel programu musí být nejméně o pětinu nižší, než určují evropské normy. Režim jakosti Q CZ v Česku podle ministerstva zemědělství platí také pro mléko, drůbež a drůbeží produkty.

Tříleté přípravy na zapojení pěstitelů a zpracovatelů brambor dokončil Český bramborářský svaz koncem loňska. Králíček uvedl, že ve spolupráci s ministerstvem se nový dotační program podařilo notifikovat v Bruselu. Ročně se z něj bude dělit 50 milionů korun. Podniky se mohly do programu hlásit do konce dubna.

Pěstitelé, kteří projdou certifikací prováděnou Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), dostanou příspěvek paušálně 75.000 korun za rok. Zpracovatelské podniky budou dostávat peníze na částečné pokrytí zvýšených nákladů. "Velká část pěstitelů je zároveň i zpracovatelem," podotkl Králíček.

Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku, které má svou loupárnu, mělo tento rok konzumní brambory na 90 hektarech polí. Do programu se přihlásilo, o známku Q CZ se chystá požádat. "Doufám, že na to budou zákazníci slyšet, že jsou to certifikované české brambory," řekl vedoucí rostlinné výroby Michal Vaněk. V pěstování brambor toho podle něj družstvo hospodařící v povodí vodárenské nádrže Švihov moc měnit nemuselo, šetrnější přípravky na ochranu rostlin už používá.

Svaz ještě navrhuje dotační pravidla upravit tak, aby zpracovatelé dostávali jednotnou sazbu na kilogram brambor. Vyplynout by měla ze studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), podle notifikovaných pravidel to může být do 50 haléřů na kilogram.

Podle odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) k 15. srpnu, by se mohlo v Česku sklidit 660.400 tun brambor, o pět procent méně než vloni. Zemědělské podniky letos nasázely brambory na 22.800 hektarů.

Věra Stejskalová kš

Zdroj: ČTK